Složky ultrafialového záření a fototypy pokožky

UVA a UVB

Naše slunce produkuje ultrafialové záření a živí tvorové včetně člověka jsou mu vystavováni každý den. Záleží pochopitelně na intenzitě ovlivněné počasím, roční dobou a zeměpisnou šířkou, ale v zásadě jde o jednotné působení tří složek tohoto typu neviditelných paprsků. Podle vlnové délky je dělíme na UVA, UVB a UVC. Nejnebezpečnější UVC složka je pohlcována ozonovou vrstvou a ty dvě zbývající pronikají na zemský povrch.

V soláriích vznikají právě složky A a B, přičemž právě po té druhé dochází k zčervenání pokožky a zhnědnutí. Vystavování se tomuto druhu neviditelného elektromagnetického spektra nepřináší jen estetický efekt, nýbrž je podstatné pro tvorbu nezbytného vitamínu D. Nadměrné slunění ovšem může způsobit stárnutí pokožky a v některých případech dokonce narušení její struktury DNA a vyvolání rakovinného bujení.

Fototypy

Dermatologové rozlišují celkem 6 fototypů kožní pigmentace a ty jsou rozhodující pro délku pobytu na přímém slunci nebo v soláriu:

1 – typický fototyp severských národů, kdy nedochází k pigmentaci a pokožka se neopaluje, ale pokaždé se spálí. Provází ji obvykle zrzavé vlasy, velmi světlá pleť a pihy.

2 – blond vlasy, světlejší kůže, která trochu pigmentuje, ale častěji se spálí. Tento fototyp je v České republice tvořen zhruba z 25 procent.

3 – hnědé vlasy, pokožka po pobytu na slunci tmavne a dobře se opaluje. V Česku je tato skupina zastoupena v nejširším měřítku, přibližně z 60 procent.


4 – přirozeně snědá pleť a hnědá barva očí, hnědé, případně až černé vlasy. Tito lidé se na sluníčku spálí velice zřídka.

5 – hnědá pokožka, tmavé vlasy a oči – nikdy se nespálí, jsou to většinou asijské národy nebo obyvatelé střední a jižní Ameriky

6 – pouze černošská rasa – jejich kůže je chráněna vůči slunci nejlépe, ovšem k vytvoření dostatečné zásoby vitamínu D musí být slunci vystaveni dlouhou dobu. Z toho důvodu mohou mít černoši žijící např. ve Švédsku problém s nedostatkem vitamínu D.