Co by se stalo, kdyby se Země otáčelo pozpátku?

V tomto roce byla v Rakousku provedena simulace situace, kdy by se Země otáčel v opačném směru. Po jejím spuštění nejenže pouště zmizely z některých kontinentů a objevily se v jiných, ale mrazivé zimy sužovaly západní Evropu.
Během celoroční oběžné dráhy Země okolo Slunce naše planeta dokončuje úplnou rotaci na své ose, která běží od Severního k Jižnímu pólu, každých 24 hodin, přičemž se točí kolem rychlosti 1670 km/h, měřeno na rovníku. Jak se Země otáčí, tlakem a tahem svého impulsu tvoří oceánské proudy, které společně s atmosférickými proudy větru vytvářejí řadu klimatických modelů po celém světě. Tyto vzory přinášejí bohatou srážku do vlhkých džunglí.

Studie o tom, jak je klimatický systém Země ovlivněn rotací, vědci nedávno modelovali digitální verzi Země, která se otáčela opačným směrem – po směru hodinových ručiček při pohledu shora na severní pól. Přitom byly zachovány všechny hlavní charakteristiky topografie, jako jsou velikosti, tvary a polohy kontinentů a oceánů.
Nová rotace Země nastavila oceánské proudy a větry tak, aby vzájemně ovlivňovaly kontinenty různými způsoby a vytvářely zcela nové klimatické podmínky po celém světě.

Celkově bylo zjištěno, že Země otáčející se opačně, měla mnohem více zeleně a pouště se naopak zmenšily na přibližně 12 miliónů čtverečních kilometrů. Tato nová vegetace ukládala více uhlíku než naše Země.
Změna rotace také obrátila globální vítr, přinášející teplotní změny na subtropy. Západní zóny kontinentů se ochlazovaly a zimy se v severozápadní Evropě výrazně zhoršily. Oceánské proudy také změnily směr, oteplovaly východní hranice moří a ochlazovaly západní hranice.

Největším zjištěním se však stala Sahara a to, co z ní vzniklo, při prohození otáčivosti Země. Tuto rozsáhlou vyprahlou plochu nahradila bujná vegetace. Vědce to přimělo přemýšlet, proč jsou zelené plochy dominantnější než pouštní. Jelikož jde pouze o obrácený směr jak otáčení, tak i veškerých přírodních živlů a dochází pouze k výměně klimatu a přesunu podnebí, měly by logicky na místo zelených ploch být pouště a na místo pouští zeleně, v tomto jednoduchém modelu by však poměr mezi nimi byl stejný, jako je ve skutečnosti. Jak je tedy možné, že při vzniklé reverzi jsou vegetace majoritní? Touto skutečností se budou vědci zabývat podrobněji.