Psychosomatika – jak je vaše tělo propojené s myslí?

Tento pojem se skládá ze dvou slov: psyché – duše a sóma – tělo. Pokud je spojíme dohromady, dostaneme stav, kdy si plně uvědomujeme propojení těchto dvou entit, vnímáme souvislosti mezi nimi a následky toho, jak spolu navzájem komunikují.

Odhaduje se, že cca 1/3 obtíží, se kterými navštěvujeme praktického lékaře a jejichž původ tedy nejsme sami schopni rozklíčovat, má psychosomatický původ.

To znamená, že některé naše fyzické obtíže, nerovnováhy nebo nemoci mohou být způsobeny rozladěním psychiky – naší duševní nerovnováhou, psychickými problémy nebo nevyřešenými záležitostmi z minulosti. Teprve tehdy, když tyto skutečnosti začneme vnímat globálně, můžeme se úspěšně dobrat jejich příčin.

Psychosomatické onemocnění je většinou reakce našeho těla na nějakou psychickou situaci, se kterou si naše vědomí neumí poradit, nebo kterou dostatečně nevnímáme a umístíme někam do pozadí naší mysli.

Některé nemoci mohou být podmíněny více příčinami, kdy psychika tvoří pouze jednu součást všech vlivů, které ve výsledku zapříčiní vznik choroby v celém rozsahu – např. žaludeční vředy. V tomto případě se většinou jedná o výskyt bakterií v organismu, které ve spojení s životní nepohodou, stresovým prostředím a celkovým nastavením myšlení člověka, který je neustále ve spěchu a neumí dát svému zažívání prostor a čas pro trávení jídla, dospěje až do vážného extrému.

Nemoc může úzce souviset také s celkovým vztahem, který má pacient sám k sobě. Má se rád, nebo sebou pohrdá? Má dostatečnou úctu a pochopení ke svému tělu a ke svým vnitřním procesům, nebo o sobě nepřemýšlí tímto způsobem a snaží se všechno své fungování tlačit pouze myslí? Kontakt mysli a těla je velmi důležitý a tyto dvě části každého z nás by měly být v patřičné rovnováze, abychom mohli být zdraví.

Dalšími otazníky jsou různé psychické konflikty, výčitky svědomí, pocity viny nebo přehnaná očekávání od sebe samého – ať už vznikly pod vlivem okolního světa (výchovou, tlakem ze strany blízkých osob nebo přátel, partnera, pracovního prostředí) nebo jsme si je vytvořili my sami. To vše se ukládá někam, odkud nám jednoho dne přijde signál, že něco není v pořádku.